30. Lake Dunstan trail

 aneb Troška cyklistiky 

Měl jsem ještě jeden volný den a než jsem se stačil zamyslet, co s ním, psali kamarádi, že pojedou na kole "cyklostezku" z Cromwellu do Clyde. Kolem jezera Dunstan, což je voda zadržená hrází Clyde dam, kde jsem zastavoval cestou z Dunedinu. Ale celé údolí jsem si moc neužil, cestou tam pršelo (a navíc jsem "konverzoval v holých větách" se stopařem Robertem) a zpět už se stmívalo. Teď bude příležitost si ho prohlédnout pořádně. 

Pravý přítok do jezera, řeka Kawarau, kousek od Cromwellu

Plán byl takový, že budou dvě auta, jedno si dáme do cíle a druhým se vrátíme na start do Cromwellu. Ranní "velký voči" nás přiměly k nápadu posunout si cíl až do města Alexandra, dalších 12km po proudu. Jak se ukáže, trošku budemem litovat.
Silnice vede po levém břehu jezera a následně řeky Clutha a cyklostezka po pravém a mosty jsou tu dost řídce.

Most přes řeku Clutha v Alexandře. Náš cíl cesty.

Kolo mi půjčil Ivčin přítel Honza, celopéro, jehož jediná záludnost byly obráceně brzdy, levá zadní, pravá přední, jako na motorce. Ale už jsem na něm jel v lednu a přes řídítka nepřeletěl, tak to snad dám podruhé. 

Počasí má být skoro bez deště, možná trocha odpoledne, takže vyrážíme. Kamarád Petr a jeho kolega z práce, Ind. Při představování tedy opět test z porozumění další varianty angličtiny. Slovo "Kolmišon" nebylo celé jméno, ale celá věta "Call me Shaun". Ale dál už mu bylo rozumět lépe a zásadní věci, jakože je to tady fajn a výhledy jsou nádherné, jsme si sdělili bez problémů.

Vlevo Kolmišon, vpravo Petr, na začátku údolí

O tom, že stará část Cromwellu je zatopená přehradou jsem psal už minule, takže teď něco o jezeru Dunstan. V 70-tých letech řešil jižní ostrov nárůst spotřeby energie a investovalo se do dalšího rozvoje. Úzká soutěska nad městem Clyde se jevila vhodnou pro výstavbu přehrady s dostatečnou kapacitou a spádem, jak pro provoz hydroelektrárny, tak pro zavlažování sadů nad Cromwellem. Po mnoha diskuzích a přijetí různých kompromisů, např. o přesunu některých historických domů ze starého Cromwellu a vytvoření "skanzenu" Cromwell Heritage Precinct, byla stavba schválena a v roce 1982 zahájena.

Cromwell před a po zatopení údolí přehradou

Že je Nový Zéland geologicky dost komplikovaný (je to prostě hromada bláta a kamení vyhrnutá z moře posuny litosférických desek a vylepšená sopkami) se vědělo předem, stejně jako o riziku zemětřesení a možných sesuvů půdy do jezera. Událost v Itálii z roku 1963, na přehradě Vajont, byla v tuto dobu velmi čerstvá. 

Historické foto údolí před stavbou přehrady

Navzdory podrobnému geologickému průzkumu se během stavby objevilo mnoho komplikací a jednu chvíli se dokonce řešilo zmenšení, či zrušení stavby. Téma samozřejmě i politické. V místě přehrady je aktivní geologický zlom. Přehrada má základovou spáru provedenou tak, aby snesla posun o 1-2m a svahy nad jezerem byly zajištěny a jsou monitorovány. Stálo to nakonec asi o 45% víc, což je v dnešní době zcela normální.
Angličtináři a uživatelé Google translator si mohou počíst více zde: Geologie Clyde dam

Výmluvný nákres potenciálních sesuvů půdy, tedy skoro v každém místě, z některé strany údolí, může něco ujet

A teď už na cestu. Jako každé údolí, tak i toto má jednu stanu mírnější a vhodnější pro stavbu cesty a druhou "divočejší". Po jednodušší straně vede hlavní silnice. Zde nás asi čeká hodně zajímavých úseků.

První lávka, na druhé straně je vidět jeden ze "zajištěných" sesuvů


Trasa je to opravdu velkolepá. Otevřena byla v roce 2021 a vláda a místní samosprávy a spolky do ní investovaly přes 26mio NZ$, což bylo tehdy asi 400mio CZK. Celková délka (začíná už nad Cromwellem a prochází městem a samozřejmě místním skanzenem) je 55km a většina byla opravdu nově budována, včetně mostů a lávek.

Nechybí informační tabule o zajímavých místech. Zde můžete třeba na skále hledat stopy po krompáčích čínských dělníků, projíždíme bývalým zlatým dolem.

Není to pořád jen mírné "houpání" podél vody. Dva útesy s objíždí horem a na celé trase postupně naberete 500m (a to jedete "po proudu")

Značení je důkladné, pro méně zdatné i varovaní před větrem (a před nepřehlednými zatáčkami obvyklé "keep left")

Nejvyšší bod trasy

A hlavní atrakce "Hugův most"


Standardní pozdrav "V", takto se zdraví i protijedoucí auta na Snowfarmu.

Blížíme se k hrázi, na obzoru slibované odpolední přeháňky

Hlavní cíl, Clyde dam, pevně (doufejme) usazená v hromadě kamení po obou stranách řeky Clutha
 

"Lužní" lesy pod Clyde, cestou do Alexandry

Posledních 10 km byla už trochu znát únava a proto si Petrovo kolo vymyslelo hru na pravidelné vydýchání a ospočinek a povolilo jednu kliku od pedálů. Nemaje příslušný velký imbus jsme to neměli jak pořádně dotáhnout a intervaly po provizorním zašroubování švýcarským nožem vycházeli na cca 1km. Naštěstí Alexandra už byla kousek a cestou začalo se být zase na co koukat a co fotit. A že jsme si auto nenechali c Clyde pod hrází jsme opravu litovali "jen trochu".

Místní zahrádkáři a fanoušci v jednom, mají též fantazii, ovšem propagují jiné sporty než u nás

Konečně pohled z mostu a máme splněno

Na závěr mapka s poněkud optimistickým odhadem času, fakticky to bylo 2x tolik, ovšem hromada fotek, asi 8x dotahování kliky a 1x hospoda