23. Sucho

aneb Život na hraně 

Počasí už více jak měsíc setrvává u stejného scénáře: Předpovědi říkají, že “příští” týden bude hodně sněžit. Postupně, jak se blíží den D (který se většinou 2x posune dál), klesá množství předpovídaného sněhu, pak se objeví místo sněhu déšť, nebo aspoň obleva. Výsledek je obvykle pár nových centimetrů, ale předtím utaje trochu základu. Takže jsme stále na minimu a nejhorší místa “lopatujeme”, případně Sam nechal přivézt trochu sněhu od sousedů z SHPG. Cvičná "loučka" už byla louka i vzhledem a povrchem.

Technický sníh má ovšem nevýhodu, že je tvrdý jak kámen a malé Ginzu s tím nic moc neudělá a znovu rolbou se bojíme, protože všude okolo je bláto a vrstva sněhu je tenká. Takže večer kroužím několikrát dokola, aby to nebyla úplná ledovka.

Situaci se srážkami je vidět a slyšet i z okolí. Kamarádi šli na skialpy na Treble cone, což je další lyžařské středisko  a místo terénem museli jet dolů normálně po sjezdovce, okolo skoro žádný sníh, rozhodně ne na bezpečnou “freestyle” jízdu.

Wanaka tree je na suchu a turisté se fotí přímo u něj. Datum 20.8.2025.

Pro srovnání fotka z 31. července.

Včera jsem se byl podívat jak Ivka s kamarádkami trénují koníky na Hawea flat v místním “Ponny clubu”.

A cestou zpět jel přes hráz jezera Hawea. To je vlastně přehrada, která objem jezera zvětšuje a funguje jako regulace odtoku a elektrárna (jezero Wanaka žádnou hráz nemá a odtéká zcela volně a přírodně). Návodní strana hráze je vidět skoro celá a podle měření chybí minimálně 5m vody. Na Orlíku teď chybí asi víc, ale tady je to, vzhledem k velikosti jezera, obrovské množství vody.

Na působivosti panorámatu to ovšem nijak neubírá

Tato zima tedy na sníh moc nevychází, ale pár km pro sportovce a hobíky a navštěvníky, co si chtějí běžky vyzkoušet, stále máme a kopeček, čili “fun zone”, pro ježdění na pneumatikách taky držíme. Na chaty se chodí na sněžnicích, ne kvůli sněhu, ale kvůli integrovaným nesmekům a provoz taky běží. Dokonce už byly jedny závody.

Moje oblíbená lopata

Chodce je potřeba nasměrovat, i tady se občas objeví lidi, co šlapou do stopy, nebo tedy spíš zbytků stopy

Ale počasí jinak luxusní, opalovací krém teče proudem a obědové procházky do pekárny na “pie” jsou velmi příjemné a dobrá nálada nás neopouští. 

To je ten drobný rozdíl oproti Česku, co tady pozoruji na každém kroku, naprostá většina lidí se usměje, když tě vidí, pozdraví (i cizí lidi na ulici), zeptá se jak se máš, případně konstatuje, že takové sucho 10 let nebylo, ale druhým dechem dodává, že je fajn, že je hezky. Marně přemýšlím, kdy jsem slyšel někoho nadávat (ovšem je možné, že jsem to jenom v té angličtině nepochytil 😉)

Takže jsem se přizpůsobil, a místo reportu, jak to bylo večer s úpravou hrozné, píšu, že to bylo “funny”, si zase zaházet lopatou další díru a nebo náš "ledovec" jet tam a zpátky 10x, aby trochu vypadal:

A cestou na kopec, nebo domů, neopomenu zastavit na vyhlídce, pokaždé to vypadá trochu jinak a nemůžu se toho pohledu nabažit.