9. Druhá neděle - pracovní
"Katastrofy" pokračují.
Úkol zní. Projet s CanAmem trasu zvanou Roller coaster, což je horní, vyhlídková, druhá cesta k chatám. Ta dolní nejkratší, kolem řeky, se kupodivu jmenuje River run.
A aby se sníh trochu utlačil před první jízdou rolbou, mám si vzít za sebe nákladní sáně. Řazení je stále natvrdo. Klíč na změnu převodu a lopatu s sebou. A prý mám být do půl desáté zpět, pojede se s batohy na chaty.
Začátek vypadá dobře, CanAm vrní a lehce proráží menší závěje. Tak zkusím projet a utlačit jednu větší a už sedím "na břichu".
Vykopu lopatou díru pod CanAmem, vycouvu a poučen pokračuji dál.
U další závěje zodpovědně zastavím a dumám co dál. Představa otáčení se na úzké cestě na 5x a pokaždé lézt do motoru a řadit zpátečku se mi nechce. Tak vymyslím, že odpojím sáně, zkusím to projet a otočím se někde dál a když to nepůjde tak teda vycouvu.
Akorát jsem zapomněl, že další závada je špatný zámek na dveřích a občas se otevřou samy od sebe. Což se mi stane přesně ve chvíli kde se snažím nacpat mezi závěj a mez. Nastane úžasná situace kdy mám vyvrácené dveře, opřené o stráň, přesně v poloze kdy brání odklopení korby, abych se dostal k zařazení zpátečky. To nevymyslíš. Mez je zmrzlá, odkopat se moc nedá, ale po chvíli se mi podaří s tím trochu hnout, korbu odklopit a vycouvat. Dveře jsou teď trochu víc nakřivo, než byly, takže nejdou zavřít vůbec. Následně absolvuji to otočení na 5x, z posledních sil připojím sáně, jsou čím dál těžší, a spěchám zpět.
Tak znovu couvat, odpojit sáně, oklikou dojet k základně. Dveře odmontujeme. Vypadá to jen na ohnutý pant, to půjde spravit.
CanAm jede na chaty a já jdu smontovat stopovač, konečně jsme našli všechny součástky. To se podaří, jenom nefunguje elektrické zvedání. Po krátké diagnóze to vypadá na utržený kontakt v konektoru, náhradní máme, za 15 minut to funguje.
Jelikož CanAm je pryč, musím ještě vyměnit oj na skůtr. Dle místní termonologie "snowmobil", má jednu nevýhodu, v podstatě nezatáčí. Zkouším to na rovině "cvičné loučky" a když zajedu jen do trochu větší závěje, zase stojím. Odpojím stopaře, popojedu a urvu ten pracně opravený kabel, na který jsem zapomněl. Tak to by snad dnes stačilo.
Pokračování zítra.