13. Sám a sám

 aneb "Alone"

Dovolil jsem si vypůjčit název z knihy Richarda E. Byrda, v originále “Alone”, který v rámci polární expedice do Antarktidy v letech 1933-34 přezimoval 5 měsíců sám na 200km předsunuté základně, přibližně na 80° j.š. 

Původně chtěl založit výzkumnou základnu ještě hlouběji na ledovci, možná až na Jižním pólu, a obsadit ji třemi lidmi, ale nezvládli navozit dostatek zásob. Věděl, že je to riskantní, takže jako tvůrce plánu do toho šel osobně, a taky tam málem zůstal.

Tady to bude podstatně méně dramatické, pouze si dnes šéf Sam už musel udělat volno, protože jezdí na farmu na čtvrtou a je tam do večera už druhý týden. Takže mám službu s Ivkou, ta bude řídit instruktory, fun zónu, dopravu na chaty atd., na mě jsou “jenom” tratě. Zbytek party ale přijede až na osmou. Teď je 5h a je tma jak v pytli. Včera sněžilo, ale sotva 10cm prašanu, což ovšem stačilo na zavření sedla Crown range do Queenstownu. Silničáři to tady moc neřeší, v nižších polohách sníh nikdy dlouho nevydrží a cesta do přes Cardronu, kde začíná horská šotolina na Snow farmu, má alternativu přes Cromwell. Všichni to znají, je to v místní aplikaci a rozsvítí se cedule a hotovo, nejede se. I za normálu je to dobrodružné, když není sníh, může být kolem řeky námraza na silnici zvaná "black ice", není to vidět a dost to klouže a sůl je tady zakázané slovo. Takže prostě opatrně, navíc na letních gumách, je to párkrát do roka a zimáky se tu vůbec nepoužívají.

Pro nás je ale sněhu málo a mráz nám vyhovuje, máme ale strach, že Geoff bude místy hrabat hlínu, zase foukalo a je to nerovnoměrné. Pojede se tedy jen se skútrem a stopovačem zvaným Ginzu. To je ten co furt spravuji.

Napřed ale nahodit generátor, zatopit v kamnech, venku hvězdy, nikde nikdo, jen pár světel z SHPG. To jsou sousedi, zkušební polygon na auta, o tom někdy jindy.
Zakletý zámek hadra.

Knihu Sám a sám to připomíná ještě v tom, že CanAm skončil včera na odtahovce a odjel do servisu. Závada byla trochu větší. Kdyby něco, nemá pro mě ani kdo přijet. 

Ginzu je těžká kráva, se kterou skútr špatně zatáčí, takže čekám zase nějakou práci s lopatou a hlavně nesmím zapomínat na kabel, kdybych to musel odpojovat, protože couvání to taky nemá rádo. 

A přesně tak to dopadá, ale po pár zážitcích už vím na co si dát pozor, elektrika funguje, stopař stopuje, tak najezdím skoro vše ze základních okruhů a cestu k Musterer’s hut než mi praskne nová tyčka na stopaři, tady to prostě konstruktéři trošku podcenili.

Opravím a je konec šichty. 

Jedno z míst na "lopatění". K Musterer's hut jsem ten krám prostě nedostal.
Angličtina je kouzelná v tom, že nepoužívá složité konstrukce typu "vyhrabat se z toho pomocí lopaty", ale řeknou prostě "shovel it". Slovo může být podstatné jméno, nebo sloveso dle potřeby

Rovinka u Medow hut, to už bylo v pohodě

Poslední kolo, přejet plácek před chatou, ať to trochu vypadá k světu a můžu domů

Na obvyklém vyhlídkovém místě zjišťuji, že je dnes inverze a Wänaka pod dekou, tak kdo dnes přijel, dost to vychytal.