12. Volná středa
aneb “Day off”
Dopoledne úřaduji, svět se nezastavil a některé věci i na dálku řešit musím. I tak děkuji kolegům, že mě tenhle “výpadek z funkce” umožnili a spoustu věcí jsem jim mohl hodit na krk.
Inverzní rána s omrzlými palmami jsou úžasná
Odpoledne se jdu vyvětrat na místní městskou horu Mt. Iron a vzpomínám, jak jsme byli nadšeni z Městské hory v Berouně, když jsme tam v minulém tisíciletí rok bydleli. Tady je to podobné, courá sem hromada lidí, akorát chybí rozhledna a medvědárium. Ale i bez rozhledny je výhled impozantní.
Evropská unie by měla radost, na dvou místech velké výstrahy, před strašným nebezpečím o kus dál si klidně spadněte z útesu.
Naše bydlisko Albert town
Cestou domů mě zdraví jeden kocour a jdu dál řešit proč nám nesedí docházka za červen.
A to stojí za to, a souvisí to s NZ. Vyměním si s kolegou několik mailů, nakonec vygenerujeme excel tabulky od něj a ode mě a hledám 4 chybějící hodiny. Nakonec mě trkne, že tam má jiné časy začátku a konce práce, než to ukazuje mě, že by časový posun? A taky že ano. Poslední 4 hodiny odpracoval 30.6. po 14h, a to já mám už 1.7. ráno a v červnové docházce je nevidím. Takže hledám nastavení v docházkovém systému, aby ukazoval v SELČ a ne v NZDT (Novozélandský letní), na který se bez varování přepnul, a už to všechno sedí. Uf!