10. Blýská se na lepší časy
Geoff, čti “džef”
Je naše rolba. Dnes konečně vyrazí do terénu a nebude jen uklízet parkoviště. Odjezd po 5h ráno, což s hodinovou jízdou na kopec obnáší vstávat 3:30, ale pohledy z auta přímo na Jižní kříž stojí za to. Podmínky skoro ideální, dál mrzne a jedeme až k chatám. Řídí Sam, přeci jen v závějích najít cestu je někdy problém, zná terén jako svoje boty, já tu byl 2x, z toho jednou v létě, navíc jsem za tím skoro půl roku neseděl a ještě k tomu všemu má Geoff jiný systém řízení. Místo volantu 2 páčky na levou ruku.
Místy je to fakt pěkné a místy leze tráva. Tyhle podmínky, kdy sněží a fouká, známe i z domova, tady je to jen ve větším a znásobeno horami.
U chat na nás vždycky někdo kouká, z Musterer’s hut mávají děcka. Ještě je tma, asi jsme i někoho vzbudili.
Ale stejně by už potřebovali jít čůrat, že?
Za 3 hodiny hotovo a na závěr výhled na masiv Mount Aspiring, což jsou vlastně druhé nejvyšší hory na NZ po oblasti Mt. Cook/Aoraki.
Hlavní trasy ujeté, už nespěcháme, takže se vystřídáme a jdu si zkusit ty rajčáky. Je to hrozně citlivé a chvíli si zvykám, že nemusím šlapat na plyn, ale ostatní věci jsou normální, takže objedeme jeden vedlejší okruh na hrubo utlačit bez stopy, kousek se stopou, libuji si, že to má ukazatel hloubky frézy, zaparkuji u vozíku s naftou, dotankuji a můžeme na snídani.
Takto to vypadá, když je hotovo
Pak ještě opravím ten urvaný kabel na stopaři a dnes dříve domů, takže hory byly krásně nasvětlené. Normálně jezdíme až se Slunce západem.
