2. Zážitky z cesty č.1

června 25, 2025

2. Zážitky z cesty č.1

Přestup Shanghai

Air Austria jsou spolehlivé aerolinky, akorát při nástupu u gatu svítila pořád skupina 2 a já, coby 4ka, poctivě čekal. Až když u turniketu skoro nikdo nebyl, tak jsem se šel zeptat a mávali na mě honem, jakoby to už mělo letět. Pak se klasicky další 20 minut sedělo v éru a nic se nedělo.
Jelikož letušky jsou rakouské, objednává se k večeři Mineralwasser a weiß Wein.

Drobné radosti cestování turistickou třídou mimo sezónu jsou pak když vedle vás nikdo nesedí a máte celou trojku pro sebe. Na 12h letu fakt dobrá konstelace, plus 3 volné polštářky a deka. Jen je potřeba si pozici hlídat. V poloprázdném letadle bloudí otrslí čínští turisti a sotva jsem odskočil na WC, už mi tam jeden ležel. Koukal jak puk a moc se mu nechtělo. Ale vypudil jsem ho vlastními silami, shlédl Forresta Gumpa, chvíli šprtal manuál Pisten Bully 400, schrupnul si, posnídal a jsem v Číně.

A tady se s ničím nemažou. Hned u chobotu z letadla jsem byl, asi podle trička s kapradím a vyděšeného pohledu, odchycen slečnou s cedulí Auckland NZ288 a osobně, jako jediný, eskortován k pasové kontrole, vyfocen a poslán k fotobráně "International transfer", ta mě už sama pustila dál. Paní mě opět doprovodila a zkontrovala, že to funguje. Takže už tu mají můj xicht a před ničím neuteču. Po opětovném, zbytečném, rentgenu zavazadel (dyk jsem teď vylezl z letadla), čekám na let do Aucklandu.

Jinak letiště Shanghai je hrozná blátivá placka a hned za ním začíná město do nedohledna. V podstatě poslední půl hodina letu, asi tak jako u nás od západní hranice do Prahy, už byla nad kompletně zastavěnou oblastí. Z letiště vidět na moře, po kterém jede jedna loď za druhou. Asi zboží na Temu.

Postřehy z letiště:
1. Děsně veliké a teď skoro prázdné. Dreamliner do Aucklandu si stojí u gatu už od rána a nikomu nezavazí.
2. Říše středu asi kaká v podřepu, ale naštěstí nový terminál má už mísy normální.
3. Ale u každého WC stojan s vodou, studená - teplá, místní si z toho dělají do bandasek rovnou čaj, to ve Vídni chybělo.
4. A všude kamery. A ne jedna, vždy celý hrozen. Zkoušel jsem počítat z jednoho místa, kolik jich vidím, po 25 jsem toho nechal...
5. Místní wifi se chová podivně, Google nechce hledat BBC a nepustí vás na FB do vašeho profilu, ChatGPT nevyhledá ani tak jednoduchou věc jako je ICAO kód letiště Pudong (ale tváří se, že hledá) a nežije WhatsApp. Jen Seznam a Lidovky jedou.
6. Jídlo jak u nás u Vietnamců. Dostaneš samozřejmě tyčky, ale zjevný cizinec fasuje i lžičku a když jsem se chvíli cvičně trápil s těmi klacky, nabídli mi i vidličku. :-)