1. Jak to všechno začalo
15.6.2025 Neděle
Na mnoha narozeninách, lidí dříve narozených, jsem slyšel přání s tónem lehké útěchy: Život začíná po padesátce...
A teď v tom lítám naplno, a ne sám (děkuji svojí ženě Hance za vše co jsme zatím prožili, že mě tohle dobrodružství umožnila a těším se na další vylomeniny 🥰)
Kromě jiných bláznivých nápadů, jako třeba chajda v Norsku, se dcera Iva vloni prořekla, že v lyžařském středisku Snow farm, lokací Cardrona valley, Wänaka, Nový Zéland, nemají na zimní sezónu 2025 (zde červenec-září) rolbaře. Tedy chybí jim (snow) groomer driver, viz předchozí příspěvek o terminologii.
Když jsme tam byli o Vánocích Ivku navštívit, přebývá tam s přítelem Honzou již třetí rok, napůl z legrace jsme zašli na kávu s jejím šéfem. Po lámané, czenglish a kiwienglish, debatě, co děláme s lyžařskými stopami na Vysočině a co dělají u nich, jediném běžkařském a biatlonovém středisku na NZ, jsme se domluvili, že si napíšeme. A tak se i stalo a přišla otázka, že jestli chci investovat pár stovek NZD do víza, Sam nastartuje vízový proces a pak už není cesty zpět.
A ano, přiznám se, že to sice byla nezávazná "kávička", ale měl jsem nachystanou prezentaci a trošku tomu šel naproti. ;-)
Takže teď sedím ve Vídni na letišti, pracovní vízum aktivováno, IRD - novozélandské DIČ přiděleno, batoh odbaven a čeká mě den a půl cestování přes Shanghai a Auckland do Queenstownu. To už trošku známe, ale pořád je to strašná dálka.
Let na východ znamená trefit se mezi Írán, Afgánistán a Rusko. Zprávy čtu, ale doufám, že když to doletělo včera, doletí to i dnes.